1 Kč
Dobrý den, jmenuji se Marija Šindler. Sama vychovávám a pečuji o 2 syny Artura 12 let a Alexandra 14 let. Mám ještě dceru 28 let. Otec mi s výchovou a péčí o děti nepomáhá, jsme rozvedeni a v současné době řešíme soudní spor opět o děti, které jsou v mé výhradní péči, ale otec odmítá platit pravidelně výživné. Nejstarší dcera před 6 lety od rodiny odešla, žije v zahraničí. Artur navštěvuje speciální základní školu. A vzhledem k tomu, že má intoleranci na lepek a laktózu, nemůže se tedy stravovat běžně a je nutné mu připravovat jídlo z vybraných surovin a odděleně od jídla běžného. Pokud tedy Artur dochází do školy nebo na nějakou terapii, je na mně jeho celodenní příprava čerstvých pokrmů, které si do zařízení donáší. Jsem moc ráda, že Arturova škola tyto potřeby splňuje a Artur se tam může stravovat odděleně, a nedochází tak ke zbytečnému nervování z důvodu, že se mu zrovna zalíbí jídlo, které mají ostatní dětí. Já se starám o jeho další možný rozvoj tím, že pro něho zajišťuji nejrůznější terapie, rehabilitace, absolvujeme ABA terapii , logopedii a navštěvujeme bazén. Prostřednictvím těchto terapií dochází k pomalému zlepšování komunikace mezi Arturem a okolním světem (komunikuje prostřednictvím obrázkových piktogramů). Tyto terapie nejsou financovány ze zdravotního pojištění a jsou velmi finančně nákladné. Náš Artur je totiž nízkofunkční autista, který ve 2 letech po vakcíně přestal mluvit, rozumět, spolupracovat a obecně chápat náš svět. Následných 10 let, kdy při diagnóze insomnie (porucha spánku) jsme jen přežívali a snažili se ustát život tak, aby děti měli alespoň nějaké dětství. Skloubit 5 hodinové spaní 2 letého dítěte za den s péčí o 2 další děti a o domácnost bylo velmi vysilující. Hodně krát jsem byla na pokraji sil, několikrát jsem prošla stavem vyhoření. Dnes navštěvuji psychoterapeuta a vymýšlím, co ještě může Arturovi pomoct vyrůst v jakž takž samostatného člověka. Pochopitelně díky tomu zaměstnání a vydělávání peněz obvyklým způsobem bohužel nepřipadá v úvahu. Pokoušela jsem se nalézt pobytové zařízení pro syna Artura např. týdenní stacionář, tak abych mohla během týdne docházet do zaměstnání a zlepšit finanční situaci rodiny, která aktuálně žije jen z nepravidelných alimentů, dále z příspěvků nadací a různých nadačních fondů, dávek z ÚP. Měla jsem domluvenou spolupráci s nakladatelstvím Pasparta, kde jsem chtěla využít příležitosti přeložit knihu (jsem odborností překladatelka), ale nemám na to bohužel čas ani síly. 2 roky zpátky jsem dálkově vystudovala obor terapie v oblasti senzorické integrace a mohu alespoň v domácích podmínkách pomáhat Arturovi zpracovávat vjemy a rozvíjet jeho smysly. Je dnes už všem známo, že autisté přehnaně vnímají okolní svět právě všemi smysly. Snad mi jednoho dne bude energie stačit i na to, abych své znalosti mohla předávat a uplatňovat nejen na svém synovi, ale i jiným dětem a jejich rodičům… Artur je neverbální - nerozumí lidské řeči, sám téměř nemluví, občas opakuje slova, aniž by chápal jejich význam. Nechápe čas a prostor, neví kolik je hodin, jak dlouhá uběhla doba. Nerozumí pojmu nebezpečí, nemá absolutně pud sebezáchovy. Nedokáže se samostatně zabavit hrou, prohlížením knih, sledováním televize... . Artur s ohledem na ADHD potřebuje unavit fyzicky. Není schopen sportovat, jediným způsobem je tedy chůze. Denně navíc se synem podnikám několikakilometrové procházky. Když s Arturem navštěvujeme bazén, který velmi vítá, dokáže se při něm hezky unavit a v noci pak déle spí. Není ale možné, aby navštěvoval bazén v hodinách pro veřejnost, ale je nutné mu hradit individuální lekce plavání, na kterých je přítomen pouze se mnou a trenérem. Finanční náročnost na takové provozování sportu je pak značně vysoká. Artušík rád jí. Má velmi rád maso. Jakékoli. Je schopný být ukázněný, když čeká na jeho přípravu i delší dobu. Miluje sušenky, které mu někdy vyrábíme s Alexandrem, někdy je kupujeme. Potravinářský trh nabízí pamlsky, které neobsahují ani lepek, ani laktózu s kaseinem, a ani cukr...ale jsou příliš drahé. Alexandr nemá žádné speciální potřeby, ale s ohledem na neustále probíhající soudní jednání je křehký, má zájem o mou pomoc, stále jí potřebuje ať již v oblasti přípravy jídla, dopomoci se školou, dovozem na kroužky, závody, soustředění atd. Gymnastiku Alexandr po 5 letech opustil. Ve svých 12 letech se rozhodl zkusit jiný sport a se stejnou píli a nadšením se věnuje judu. Vyhrává závody a je ve sportu úspěšný. Zaslouží si dostat se alespoň o prázdninách mezi svoje oblíbené vrstevníky třeba na tábor, zažít něco krásného a nového a přijít tak na jiné myšlenky, zahojit trochu svá vnitřní trápení... Alexandr je úžasné dítě. Musel ale vyzrát o hodně dříve, než tomu bývá. Jeho snaha pomoci Arturovi jak doma, tak i venku je vřelá, působivá, a hlavně dojemná i pro mě, i pro okolí. Alexandrovi dopadl jeho dlouholetý sen - dostat se na víceleté gymnázium Mensa, členem, které je už od roku 2018... Je tercánem tohoto prestižního gymnázia. Zatěžující skutečností je, že studium je placené. 57 000,- Kč / školní rok. Artura vozím 4x do roka do rehabilitačního centra a tím pádem snad pro svého miláčka dělám snad už vše, co je dostupné na trhu pro děti s autismem. Jediná věc, kterou jsem zatím s Arturem nevyzkoušela a hodně si od toho slibuji je delfinoterapie. Moc bych si jí pro syna přála. Budu moc ráda, pokud přispějete jakoukoli pro Vás možnou částku synovi Alexandrovi na jeho studium. Předem děkuji.
