Komu už jsme pomohli, Strana 2

Lukáš Polčák

Celkový příspěvek: 
2 145 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Lukáš, kterému všichni říkají "Polči", pochází ze Zlína, kde se před 25 lety narodil. Narodil se bez části ruky a nohy. Ale nikdy mu to nevadilo. Vždy se snažil sám sobě dokázat, že zvládne vše, co jeho vrstevníci a kamarádi. Učil se jezdit na kole, hrát fotbal, lézt po stromech. Delší dobu se věnoval i plavání a dokázal se proplavat až do paralympijské reprezentace. Stal se druhým nejlepším plavcem v Česku ve své kategorii. V 18ti letech toho nechal a později se začal věnovat jinému sportu - fitness.

Když mu bylo 22 let, začal své pokroky v tomto sportu zveřejnovat na sociálních sítích a setkal se s velkým úspěchem u lidí. Velmi ho to motivovalo pracovat na sobě ještě více a ještě více lidem přiblížit, jak se dá vyrovnat s takovýmto postižením. Jak se dá sportovat a žít skvělý život, i když máte jen jednu ruku a jednu nohu. Začal natáčet i motivační videa na YouTube  Před kamerou se dnes již cítí jako doma. Poslední dobou se začíná věnovat své druhé vášni -  hudbě, konkrétně rapu. Má v šuplíku desítky motivačních skladeb, které začíná postupně vydávat do éteru. Vždy chtěl být zpěvákem, takže si plní svůj další sen.


Tím, že tolik miluje sport, rozhodli se po delší době s protetikem udělat protézu na nohu, která by odpovídala sportovnímu vyžití. Avšak zde musí doplatit 1 % z celkové částky, proto nás Lukáš požádal o finanční podporu v této věci.

 

Příspěvek byl poskytnut na doplatek sportovní protézy.

 

Týna a Radovan Hagenovi

Celkový příspěvek: 
48 000 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Dvojčátka Radovánek a Týnka se narodila před třemi lety v ostravské nemocnici na Fifejdách. První tři měsíce byla vzorová dvojčátka a nic nenasvědčovalo tomu, že je něco v nepořádku. Až mezi třetím a čtvrtým měsícem si rodiče všimli, že Radovánek nepase koníčky a přestal přitahovat nožičky, tak se rodiče rozhodli navštívit pana doktora, Závěr byl takový, že má slabší svalové napětí. Po dalších dvou měsících se však po častém cvičení jeho pohyb nezlepšoval, ale stále se zhoršoval. Vyšetření EMG ukázalo na 99 % atrofii. Rodiče nechali pro jistotu vyšetřit i Týnku. Bohužel pro obě děti byla stejná diagnóza - spinální svalová atrofie 1. typu.

Nastalo hledání možné léčby v zahraničí. Podařilo se oslovit lékaře z Německa, kteří zahájili léčbu. Lék Spinraza sice nevyléčí geny, ale zastaví progres u většiny pacientů, některým výrazně zlepší motorické i dýchací funkce. Nejdříve ale rodiče museli sehnat vysokou částku na hospitalizaci, kterou pojišťovna zamítla uhradit. To se díky rodině, přátelům a štědrým dárcům podařilo. Nyní obě děti dostávají lék v dalších dávkách v ČR, kde ho zdravotní pojišťovna začala proplácet. Progres nemoci se zastavil.

Aby se Radovánek a Týnka zlepšovali, potřebují speciální kompenzační pomůcky a pravidelné absolvování rehabilitačních pobytů. To je ale pro rodinu finančně velmi nákladné. 

 

Příspěvek byl poskytnut na rehabilitační pobyt.

Renata Fojtíková

Celkový příspěvek: 
82 000 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Už od narození měla Renata potíže s pohybem, protože se narodila s DMO a jakmile na to lékaři přišli, což jim ovšem také dlouhou dobu trvalo, vyslovili opravdu nehezkou prognózu o tom, že nebude nikdy chodit. Ti se ale VELMI zmýlili. S maminkiu se nesmířily s tímto tvrzením, a tak si Renata léta pochodovala poměrně vesele světem, a to křížem i krážem, s krosnou na zádech, nebo bez ní, i když jinak než ostatní. Před 6ti lety ale spadla z koně, utrpěla poranění krční páteře a míchy, nevratně ochrnula, a zůstala na vozíčku. 

Faktem je, že pomalu končí pětiletá životnost invalidního vozíku, ale Renata hodlá pokračovat dál, a to se stejnou zvědavostí, která jí už mockrát donutila se nevzdat a pomohla přežít nemožné. A tak si vybrala parťáka pro další cestu a věří, že jí doveze tam, kam jen si vymyslí, a i když to nebude mít lehké, bude jí doprovázet opravdu dlouho. 

Příspěvek byl poskytnut na pořízení mechanického vozíku.

Petr Sněhota

Celkový příspěvek: 
21 188 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Dne 13. 3. 2020 jel Petr služebním vozidlem do Španělska. Byl třetím dnem v nové práci a ve Francii v Besanconu se mu stala dopravní nehoda (dodávka s cisternou). Po 12tihodinové operaci krční páteře zůstal v nemocnici v Besanconu.Veškeré záležitosti s převozem do ČR měla vyřídit matka se zaměstnavatelem, ale po třech týdnech se Petr dozvěděl, že to nezvládnou. Byla potřeba zaplatit převoz firmě Meditrans 70.000 Kč, jelikož se pojišťovna a zaměstnavatel k tomu postavili negativně a matka nedokázala částku sehnat, založil se transparentní účet, kde se částku podařilo vybrat. Do týdne byl Petr v nemocnici v Ústí nad Labem a za další čtyři dny v Liberci na spinální jednotce a 30. září se vrátil z rehabilitace v léčebně Kladruby.

Otec zemřel, matka je v insolvenci a neumí se o něho postarat a navíc ho podrazila, neodevzdala doklady o ukončení studia a nadále vybírala z jeho účtu sirotčí důchod, který bude muset Petr splácet.

Petr stále necítí tělo od prsou dolů, částečně hýbe rukama, ale pravděpodobně bude muset podstoupit ještě operace, aby měl ruce funkční. 

 

Příspěvek byl poskytnut na doplatky mechanického vozíku a antidekubitního sedáku, a na pořízení koupelnového křesla.

 

Markéta Hudcová

Celkový příspěvek: 
39 290 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Markéta je 35letá žena s diagnostikovaným onemocněním DMO. Je těžce tělesně a mentálně postižená, na vozíku a plně odkázaná na pomoc její maminky. Do loňské zimy se o ní staral i její tatínek, který s ní jezdil hodně času odpoledne venku a chodili na procházky po Teplicích. Bohužel loni o Vánocích náhle zemřel na infarkt. Markéta s maminkou bydlí na kopci, a do centra Teplic nebo na procházku se nedostanou. Dceru sama do kopce neuveze, proto NF Josefa a Olgy Řepkovýcj požádala o pomoc se zakoupením přídavného elektrického pohonu, aby mohla s dcerou trávit čas venku na procházkách. 

 

Příspěvek byl poskytnut na přídavný elektrický pohon k mechanickému vozíku.

 

Iva Lambova

Celkový příspěvek: 
39 776 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Do 21 let žila Iva úplně normální život. Studovala práva a přivydělávala si doučováním němčiny. Před dvěma lety jí diagnostikovali vrozenou vadu - Madelungovu deformitu. Jedná se o vrozenou deformaci kosti v zápěstí, které do sebe nezapadají, a proto ruka není schopná jemné motoriky a normálních běžných úkonů. Operativní řešení umožní pacientům základní sebeobsluhu a nejběžnější denní úkony, ale vada znamená doživotní omezení ve spoustě věcí – sport, držení váhy svého těla, opírání se, zvedání těžších předmětů. Klíčové bylo zjištění, že zdeformované jsou ruce obě, ale zatím se závažněji projevuje pouze ruka pravá, jelikož je Iva pravák a byla celý život přetěžována. Zhruba měsíc před operací bohužel odešla i druhá ruka, a tak zažila několik týdnů naprosto bez rukou. Studium nepřerušila, protože doufala, že po operaci pravé ruky bude alespoň jedna ruka nějakým způsobem funkční. Bohužel ve snaze udržet krok s nějakým normálním životem rehabilitaci pravé ruky podcenila a uspěchala. V rámci špatné rehabilitace si poranila loket, který ji opět vyřadil z jakéhokoli provozu na X měsíců, tudíž se dá říct, že už dva roky žije zcela odkázána na pomoc rodiny a školu byla nucena přerušit.

Jelikož Ivu škola moc baví a chtěla by jí určitě dostudovat a živit se jako právník, který se zabývá lidskými právy osob s postižením, absolvovala kurz na diktování hlasu počítačem. Ke studiu a budoucí práci potřebuji licenci na programy s právnickým slovníkem na ovládání počítače a diktování textů.

 

Příspěvek byl poskytnut na software a počítačovou techniku potřebnou pro ovládání počítače hlasem.

Jan Šipl

Celkový příspěvek: 
38 182 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Honzík (2) utrpěl v červnu 2020 vážné hypoxické poškození mozku v důsledku nedostatku kyslíku (tonutí). Po více než dvou měsících v nemocnicích byl 7. 8. 2020 propuštěn do domácího ošetření. Je upoután na lůžko, dle propouštěcí zprávy se Honzík nachází v tzv. vigilním koma. Stravu mu rodiče podávají prostřednictvím PEG, provádí bazální stimulaci, rehabilitují. Aby se s Honzíkem mohli (nejen) pohybově posunout dál, je nezbytná rehabilitace ve specializovaných neurorehabilitačních centrech Klímkovice a Arcada.

 

Příspěvek byl poskytnut na dva neurorehabilitační pobyty v Klímkovicích a v centru Arcada.

Tomáš Najman

Celkový příspěvek: 
61 000 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Tomáš si v 16ti letech při skoku do vody zlomil krční obratle a následně ochrnul od hlavy dolů (kvadruplegie). Po hospitalizaci v nemocnici následovaly pobyty na SRJ Motol a v Rehabilitačním ústavu Kladruby, kde díky pravidelnému cvičení a posilování částečně rozhýbal ruce.
Snaží se každý den cvičit i doma, aby se zase o kousek posunul dopředu.

Problémem pro Tomáše je nedostatek sil v rukách. Nezvládá na vozíku ujet delší cesty a potíže mu dělá i menší kopeček. Proto požádal NF Josefa a Olgy Řepkových o příspěvek na elektrický pohon k mechanickému vozíku.

 

Příspěvek byl poskytnut na přídavný elektrický pohon k mechanickému vozíku.

Tereza Gebertová

Celkový příspěvek: 
8 000 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Dne 18. 9. 2019 se paní Gebertové a jejím dvěma dcerkám stala nehoda. Šly společně domů ze školky po cyklostezce. Když se najednou z protisměru vyřítilo auto a smetlo je. Starší dcerku stačila odstrčit. V té rychlosti si ani nevybavuje, jak k tomu došlo. Mladší dcerka vylétla z kočárku a přeletěla přes auto.

Hned se kolem začali sbíhat lidé a začali pomáhat. Mladší dceru 6 minut resuscitovali, a musela být transportována do FN Motol, kde podstoupila splenektomii - odebrání sleziny. Byla na plicní ventilaci, v hlavičce měla čidlo kvůli možným otokům mozku. Měla také prasklou celou nadoční kost, která musela být srovnána. Týden byla v umělém spánku a nevědělo se, jak na tom bude. Starší dcera měla po převozu do kolínské nemocnice naštěstí jen otřes mozku a tekutinu v bříšku, která jí vznikla nárazem na obrubník.Týden byla sledovaná na dětské JIP. Paní Gebertová měla prasklou nadoční kost s lebku na čtyřech místech. Krvácení do mozku se naštěstí po CT mozku nepotvrdilo. Doktoři přišli na otevřenou tříštivou zlomeninu stehenní kosti, dislokovanou zlomeninu levé ruky a zlomeninu pravé ruky v zápěstí.

Tou dobou byla paní Gebertová krátce hlášena na úřadu práce a hledala si práci. Nyní je situce taková, že do práce nemúže jít kvůli těžkým úrazům. Pohybuje se pomocí invalidního vozíku, který má zapůjčený za měsíční poplatek. Musela požádat o pomoc v hmotné nouzi, kdy jí byl schválen doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Situace je bohužel tak vyhrocená, že shání každou korunu kde se dá. Většina zbylých peněz jde mladší dceři na probiotika, která musí brát s antibiotiky ještě na dva roky, Dále na léky proti bolesti. Tim pádem nezbývá na hygienu, jídlo, ani na nové oblečení dcerám do školky.

Příspěvek byl poskytnut na pořízení mechanického vozíku.

Nikol Červeňáková

Celkový příspěvek: 
30 000 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Nikol pochází z početnější rodiny. Má pět sourozenců a ona sama je třetí nejmladší. Než se dostala spolu s mladšími sestrami do pěstounské péče babičky a dědečka, žila v nevyhovujícím zázemí. Otec rodinu opustil, matka roli samoživitelky nezvládla, propadla drogám a živila se prostitucí. V dané době měla matka stále v péči 4 dcery základkového věku, mezi nimi i Nikol. Často neměli ani na jídlo, natož na dopravu, z které pocházejí Nikoly exekuce. Pokuty matka neřešila, nehradila, nebo se k ní kvůli častému stěhování vůbec nedostaly.

A tak se v dospělosti Nikol seznámila s první exekucí. Nikol s počátek zaměstnání začala první exekuci, se kterou se seznámila po dovršení 18 let, měsíčně hradit. V průběhu plnění se jí však ozval další exekutor, to byl rok 2017 a Nikol znejistěla a začala se obávat, že by exekucí mohlo být výše. Proto se obrátila na SPOLEČNOST TADY A TEĎ, a po lustraci se zjistilo, že má celkem 8 exekucí.

S medializací problematiky a otevřením tématu odborné i laické veřejnosti, se podařilo v r. 2019 některé amorální exekuce zastavit. Tou dobou už ale Nikol vyplatila 2 exekuce a další začala splácet. Celkem uhradila kolem 40 000 Kč. Momentálně je Nikol čerstvě na rodičovské dovolené a před sebou měla ještě 3 exekuce. Vzhledem k okolnostem vzniku dluhů a současné situaci, kdy by měla exekuce hradit z rodičovského příspěvku, se Nikol obrátila na NF Josefa a Olgy Řepkových a poprosila o pomoc. 

 

Příspěvek byl poskytnut na dluh vzniklý v dětství.

Nela Kočárníková

Celkový příspěvek: 
23 999 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Nelince byl den před porodem diagnostikován hydrocefalus s masivnim úbytkem mozkové tkáně. Nyní jsou Nelince 4 roky, a má těžkou mozkovou obrnu, poruchu zrakového vnímání, pohybově sama nezvládá nic, ani se neotočí na bříško, zatim nemluví, má epilepsii, přidruženou mikrocefalii. Sluchově vnímá hezky a je vnímavá.

Rodina s Nelinkou hodně cvičí. Prvni dva roky Vojtovu metodu, nyni neurokineziterapii. Chodi na felden kraise, ergoterapii, kraniosakrální terapii, hipoterapii. Nelince se snaží rodiče věnovat co nejvíce, aby mohla žít krásný bezbolestný život i s jejím handicapem.

 

 

Příspěvek byl poskytnut na hiporehabilitační pobyt a na koupelnové sedátko.

Jaroslava Brhlíková

Celkový příspěvek: 
12 000 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Paní Jarce bylo 18 let, byla tehdy zamilovaná až po uši, a nic jiného pro ni v tu chvíli neexistovalo. Zřejmě nápor silných emocí byl prvotním spouštěčem nynější nemoci. Zničehonic ji totiž najednou na docela kratičký moment jakoby ochrnula pravá polovina těla. Na 10 sekund maximálně, ale zato několikrát denně.
Absolvovala mnohá vyšetření, problémy po pár dnech ustaly, na nic se nepřišlo. Dál žila jako každá mladá holka - tedy aktivně. Studovala vysokou školu, sportovala, hodně chodila pěšky. Zhruba dva roky po prvotních příznacích při chůzi začala pociťovat nezvyklou únavu nohou, navíc ji začala brnět ruka. Hned cítila, že něco není v pořádku. Také začala zakopávat, dokonce párkrát upadla. Obvodní lékařka tehdy problémy odbývala, jako by dávala najevo, že si paní Jarka vymýšlí. A tak se snažila ještě více cvičit. Když už cítila, že se  opravdu děje něco špatného, objednala se znovu na neurologii.
Tehdy poprvé podstoupila lumbální punkci, která stanovila diagnózu. V jednadvaceti letech se stala pacientkou s roztroušenou sklerózou. Tou dobou opět prožívala velké emoční vypětí. S někdejší velikou láskou se rozcházeli, blížily se státnice. Řešila tolik věcí, nicméně si dodnes pamatuje ten okamžik, kdy jí maminka volala výsledky vyšetření. Pod náporem všeho ostatního se tenkrát rozplakala. O nemoci tehdy ale nic nevěděla, takže se zase tolik nehroutila.

První větší ataku měla po narození syna, ale zvládlo se to. Tři roky byla na rodičovské dovolené a další zdravotní problémy se přihlásily, když se vrátila zpět do zaměstnání. Celkově se zdravotní stav začal celkem rychle horšit.
Nyní je v poslední době již silně omezená, v pohybu kvůli spasticitě, chybějící fyzické síle, špatné rovnováze. A následkem toho i samostatnosti, která jí hrozně moc chybí. Přesto se ale pořád snaží žít co „nejnormálnější, obyčejný“ život, být dobrou, normální maminkou, manželkou, kamarádkou…


Je pro ni důležité zůstat v kontaktu se světem, každodenním životem lidí, důležitost toho, že může chodit do práce, je pro ni obrovská. 
Její velkou radostí je 11 letý syn Honzík. Čas strávený s ním a manželem je pro ni nadevše. Nyní se pohybuje pomocí chodítka, ale neujde bohužel velké vzdálenosti. Když má „dobrou formu“, zvládne 300-400 m. Bohužel jsou dny, kdy se nohám nechce udělat ani krok, jsou příliš slabé. Proto paní Jarka požádala NF Josefa a Olgy Řepkových o mechanický vozík, aby mohla být s rodinou venku co nejvíce.

 

Příspěvek byl poskytnut na mechanický vozíček.

Vladimír Vácha

Celkový příspěvek: 
22 249 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

 

Pan Vácha je osamělý senior po oboustranné amputaci dolních končetin. Pohybuje s pomocí invalidního vozíku. V současné době čeká na zhotovení nových protéz. I přes tento handicap se snaží být soběstačný a samostatný. Žije v domě s pečovatelskou službou, kde odebírá služby.

V důsledku amputace dolních končetin a následné hospitalizace v nemocnici se dostal do finančních problémů. Vzniklé dluhy za úkony pečovatelské služby a na nájemném se snaží hradit svépomocí, ale bohužel výdaje převyšují příjmy.

 

Příspěvek byl poskytnut na úhradu dluhu za úkony pečovatelské služby a na nájemné.

Jiří Hos

Celkový příspěvek: 
290 936 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

 

Bylo 30. dubna roku 2016. Vypadalo to na zcela běžný pracovní den. Pan Jiří jel s kolegy zkontrolovat transformátor větrné elektrárny u Aše. Zřejmě vlivem špatného zabezpečení došlo k elektrickému výboji vysokého napětí. Nebyla to chyba Jiřího, ani chyba kolegů. Jeden z kolegů nepřežil. Jiřího ihned převážel vrtulník na oddělení popálenin do nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Stav byl kritický a první dva měsíce strávil v umělém spánku. Během něj mu museli doktoři amputovat obě ruce a levou nohu ve stehni. Po třech měsících byl převezen blíž k domovu, do nemocnice v Ostrově nad Ohří, kde strávil dalších devět dlouhých měsíců. Tělo se po dobu pobytu v nemocnicích pralo s několika záněty, přes měsíc byl dialyzovaný, protože mu selhaly ledviny. Přišel také o sluch a tak se nyní snaží odezírat.

            Následoval rehabilitační pobyt na klinice v Malvazinkách, kde se učil zacházet s protézami, docházel na hodiny školy chůze. Má vyrobené protézy na ruce. Jednu mechanickou, a jednu vyvažovací. Jedním z největších přání je lepší protetické vybavení, které by mu pomohlo s určitým stupněm samostatnosti. Bohužel toto vybavení nehradí pojišťovna.

Moc rád by chtěl své ženě ulehčit práci. Musela dát v zaměstnání výpověď a nyní se o Jiřího stará 24/7, a je jí za to moc vděčný. Tím pádem ale žijí převážně z jednoho invalidního důchodu a příspěvku na péči.

 

 

Příspěvek byl poskytnut na rekonstrukci bezbariérového bytu.

Dušan Stuchlík

Celkový příspěvek: 
27 850 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Pan Dušan má roztroušenou sklerózu v progresívní formě. S touto nemocí bojuje 13 let. Diagnostikována mu byla po chemoterapiích - rakovina lymfatických uzlin. Zpočátku chodil s holemi, ale po 8 letech se nemoc zhoršila natolik, že neušel více než 20 metrů.

Volba vozíku byla po konzultaci s neurologem jedinou možností, jak výrazně zvýšit mobilitu. První vozík si pan Dušan pořídil kompletně za své prostředky. Vozík užívá k maximálnímu pohybu, kde si k němu připojuje odnímatelný handbike. O víkendu se snaží jezdit s handbikem 10-20 km, a ve dnech, kdy chodí do práce 1-2 km denně i přesto, že to stojí velké úsilí a jen neustálý trénink je jedinou možností, jak se udržet dle možností mobilní. S jeho aktivitami mu maximálně pomáhá dcera a manželka, která o něj pečuje.

Vozík mu rovněž pomáhá udržet se ve stavu, kdy může chodit do zaměstnání, kde mu zaměstnavatel umožnil zkrácenou pracovní dobu a větší část práce může vykonávat z domova přes internetové připojení. Snaží se být aktivní, jak jen to jde a vozík mu v tom výrazně pomáhá.

 

 

Příspěvek byl poskytnut na zvedák.

Vítek Heřmánek

Celkový příspěvek: 
8 750 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

V listopadu to budou dva roky, co se narodil malý Vítek. Jeho rodiče o první miminko přišli, mělo Edwardsův syndrom, a tak se s ním museli ve 14. týdnu těhotenství rozloučit. O to více se těšili na Vítečka. Během těhotenství absolvovali celou řadu vyšetření a vše se zdálo být v pořádku. Nicméně ještě na porodním sále neonatolog upozornil na podezření, že Víteček má Downův syndrom, které se později také prokázalo. Víteček je od prvních chvil velký bojovník. Překonal všechny počáteční komplikace a statečně se pere s každým svým chromozomem navíc.

Vývoj Vítečka je oproti ostatním dětem opožděný a do budoucna se bude projevovat určitý stupeň mentální retardace. Vítečka také hodně trápí snížená imunita a respirační onemocnění. Vlivem celkové svalové hypotonie se ho nemoci drží mnohem déle, neboť mnohem hůř vykašlává. Hypotonie také výrazně komplikuje psychomotorický vývoj. Proti tomu bojují rodiče zejména cvičením podle Vojtovy metody a Bobatha. Když je Vítek zdravý, chodí i na kurzy plavání. Péče o Vítka je náročná zejména v oblasti zajištění všech terapií a rehabilitací - fyzioterapie, ergoterapie, klinický logoped, hipoterapie. Vlastními silami se rodiče snaží provádět různé terapie jako je muzikoterapie nebo multisenzorická stimulace volně inspirována terapií Snoezelen. K rozvoji jemné motoriky Vítečkovi vyrábí po nocích spoustu pomůcek a hraček.

Aktuálně čeká Vítečka intenzvní neurorehabiličaní týdenní pobyt na ATC klinice v Praze. Jedná o fyzioterapeutické cvičení, s prvky senzorické integrace a ergoterapie. Po cvičení navíc může Víteček strávit ještě 30 minut v místnosti Snoezelen, což je multisenzorická relaxační místnost pro posílení smyslového vnímání a zlepšení stavu vestibulárního (rovnovážného) systému. Tento program by měl Vítkovi zlepšit zejména motorické dovednosti, zlepšit pohybové vzorce a zvýšit sebeuvědomění si těla.

 

Příspěvek byl poskytnut na týdenní neurorehabilitační pobyt na klinice ATC.

Adam Kratochvíl

Celkový příspěvek: 
53 606 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Adam (24) žije v Ostravě, kde také vystudoval bakaláře v oboru Sociální práce. Od září by rád pokračoval navazujícím magisterským studiem na Právnické fakultě Metropolitní univerzity v Praze v kombinované formě obor Evropská studia a veřejná správa. I přesto, že mu byla diagnostikována spinální svalová atrofie 2. typu (SMA 2), je ve svém životě velmi aktivní. Mezi jeho záliby patří historie, politika a filosofie. Má rád společnost, lidi, rád chodí do kina, divadla. Od malička je rád mezi lidmi a není mu jedno, co se kolem nás děje. Je aktivní ve veřejném životě. V obci Hošťálkovice, kde žil od narození, založil obecní zpravodaj Hošťálkovický signál. V roce 2018 úspěšně kandidoval do zastupitelstva obce. Zkušenosti s integrací zúročil založením spolku Ekvilibro z. s. Spolek se zaměřuje na prevenci sociálně patologických jevů spojených se školní inkluzí u osob s tělesným postižením. Jeho záměrem je síťovat skupiny lidí a pořádat přednášky na školách, organizovat konference a tuto problematiku tak více medializovat. Již několik let se věnuje osvětovým aktivitám v oblasti vozíčkářů a osob s tělesným postižením mezi děti a mládež, ale také mezi odbornou veřejnost. Aktivně se účastní různých konferencí, debat, odborných přednášek, v rámci, kterých podporuje inkluzivní vzdělávání a plného začlenění hendikepovaných osob do společnosti.

 

Příspěvek byl poskytnut na software a počítačovou techniku pro hlasové ovládání počítače.

Jaromír Hypius

Celkový příspěvek: 
63 486 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Pan Jaromír utrpěl 7. 12. 2019 po pádu z posedu velmi vážný úraz krční páteře se zlomeninou obratlů C4,C4/5 s následným přerušením míchy a tříštivou zlomeninou levého zápěstí. Nalezen byl až po dlouhých 22 hodinách od pádu ve velmi vysokém stupni podchlazení. Teplota jeho těla byla 26°C. Rodině bylo řečeno, že se nachází na hranici smrti a pokud jej nezahřejí, tak mu nepomůžou. Povedlo se. Od osudného pádu ale tělo neposlouchá. Je bohužel celý ochrnutý. Diagnóza je neúprosná - spastická tetraplegie.

V současné době se Jaromírova přítelkyně snaží zajistit tolik potřebné finance na doplatky - automobil a jeho následná úprava, elektrický a mechanický vozíček. Dále je zapotřebí zafinancovat kompenzační a rehabilitační pomůcky (zejména motomed do lůžko), rekondiční a rehabilitační pobyty, terapeuty, specielní úpravu PC pro ovládání hlasem, polohovací pomůcky, sprchové křeslo apod. Péče o pana Jaromíra je pro rodinu velmi psychicky, fyzicky i finančně náročná.

 

Příspěvek byl poskytnut na koupelnové křeslo, speciální zádovou opěrku do vozíku a na doplatek elektrického vozíku.

Alena Machartová

Celkový příspěvek: 
71 875 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Manželé Jiří a Olga Machartovi žijí se svými třemi dětmi Helenkou (5), Honzíkem (13) a Alenkou (16) v rodinném domě v Klecanech. Dne  31. 12. 2019 v odpoledních hodinách postihla Alenku náhlá a velmi vážná plicní embolie. Zcela ji selhal krevní oběh a po 90ti minutové sérii resuscitací byla převezena do nemocnice, kde byla po dlouhou dobu ve vážném stavu. Alenka má po hypoxii těžce poškozený mozek a bez perspektivy zlepšování stavu se nachází ve stavu vigilního kóma s apalickým syndromem. Již půl roku denně rodina řeší, co dál. Denně Alenku navštěvovali v nemocnici, maminka s ní byla 2x hospitalizována. Vše v zájmu toho, aby si Alenku mohli vzít do domácí péče, kde by se její stav mohl případně nějak zvrátit a hlavně, kde by rodina mohla být zase pohromadě.

 

Příspěvek byl poskytnut na koupelnové lůžko.

Samuel Taska

Celkový příspěvek: 
68 000 Kč
Pomohl celkem 1 dárce

2020

 

Malému Samuelovi je osm let a trpí vzácným onemocněním zvané mukopolysacharidóza III A. Jedná se o metabolickou poruchu s velmi vážným průběhem. Dochází k postupnému postižení všech funkcí mozku.

U Samuelka se nyní onemocnění projevuje zejména v motorice, kdy čím dál častěji padá, kleká si, odmítá chodit, plazí se. Také došlo k zasažení funkce řeči a Samuel přestal mluvit. Jeho rodiče už nikdy neuslyší ,,mami, tati''. Kvůli čím dál častějším návštěvám u lékařů potřebuje rodina pořídit automobil.

 

Příspěvek byl poskytnut na pořízení automobilu.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení